"Vita brevis, ars longa."

Musée du Trompe-l'oeil

Muzeum iluzívností

Již brzy zde naleznete podrobný článek o všedních i nevšedních sbírkách Michaely Košťálové…

Na počátku vzniku této profilové a zároveň také uměleckohistorické stránky byla samozřejmě velká snaha. Ovšem nikoliv jen a priori o vybudování „dalšího“ internetového portálu, který bude veškeré své síly soustřeďovat pouze na kritiku či chválu té, které umělecké „novinky“.

Idea, která mne vedla nejen k založení této internetově umělecké revue, ale zároveň i k výběru jejího jistě fundovaného a do jisté míry i nezvyklého pojmenování zároveň, byla především určitá výzva v podobě, dnes naštěstí téměř všudypřítomných, městských a velkoměstských muzeí a jejích rozličných prostor a možností.

Tak se zrodila myšlenka o založení muzea. Muzea, které by bylo svým způsobem výjimečné a přesto se v mnoha bodech potkávalo s jakousi obecnou muzejní definicí.

Podnět dal podnět a na světě byla hotová koncepce projektu nového, můžeme říci, do jisté míry ideálního muzea. Stejně tak, jako byla jednou z hlavních myšlenek Caspara Friedricha Neichela metoda o shromažďování a systematickém utřiďování sbírek, jakožto náhledu do odrazu přírody, byla i mou snahou realizace koncepčně utříděného celku, jenž by byl průvodcem v odrazu kulturního dění, zejména v oblasti umění, módy a památkové péče.

Již od prvopočátku mně bylo jasné, že o realizaci skutečného muzea nemůže být, alespoň prozatím, pro značně velké finanční náklady, ani úvahy, natož slova.
Digitální doba 21. století ovšem přináší krom nespočtu nevýhod i značné výhody. Přestože dnešní doba žije na můj úsudek mnohdy až přespříliš technicky, uspěchaně, neúměrně sportovně a k umění samotnému v kontextu s trendy předešlých století poněkud metafyzicky, je však průlom ve vývinu masově komunikačních prostředků řešením, které může alespoň částečně zrealizovat i „nerealizovatelné“. Tedy, založit muzeum, jehož existence sice není fyzicky reálná, ale jehož dopady mohou reálné býti.

Uchýlila jsem se tedy k variantě virtuálního muzea umění. Muzea, které se bude krom relativně logických uměnovědných zaměření, specializovat i na rozšířené problematiky – například problematika soudobé módy. Prostor je věnován také mému srdečnímu tématu: Ema Destinnová.

Celková koncepce tedy s nadsázkou „splňuje“ muzejní kritéria. Věřím, že si mé Musée du Trompe-l'oeil získá nejen své obdivovatele a pravidelné návštěvníky, ale splní tak i (s jistou dávkou nadsázky řečeno) podmínky, jež jsou všem muzejním institucím společné, tedy: „získávat, uchovávat, zkoumat, zprostředkovat a vystavovat doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, vzdělání, výchovy a potěšení.“

Internetová stránka Musée du Trompe-l'oeil je samozřejmě stránkou NEZISKOVOU.

Michaela Košťálová (autorka)

© Michaela Košťálová Veškerý fotografický i textový obsah těchto stránek, zejména profilová fotodokumentace autorky samotné, je chráněna autorským právem autorky. Použití těchto materiálů ve smyslu jakéhokoliv dalšího veřejného šíření je bez písemného souhlasu autorky zakázáno.

Napsal Martin Fontána, tisk, přečteno 9098x